Spolky: NOZ - co teď?!

  • Publikováno: 27. 5. 2014

Nový občanský zákoník (NOZ) přichází s řadou změn, které se dříve či později dotknou chodu každé organizace. Klade na již existující subjekty řadu požadavků, na splnění povinností nám však naštěstí dává potřebný čas. Minimálně to platí v případě občanských sdružení, která se od 1. ledna 2014 považují za spolky ve smyslu nového občanského zákoníku. Co by tedy teď měly jako spolky udělat?

  1. Seznamte se s novou právní úpravou. NOZ upravuje spolky v ust. § 214 a násl. Vychází ze zrušeného zákona o sdružování občanů, který ale doplňuje o celou řadu ustanovení a upravuje tak oblasti, které zrušený zákon vůbec neřešil. Základní informace naleznete také v našem Průvodci novým občanským zákoníkem pro NNO a v materiálu z našeho semináře (listopad 2014).
  2. Upravte své stanovy. Přechodná ustanovení NOZ stanoví, že pokud jsou stanovy spolku v rozporu s tím, co NOZ bez dalšího nařizuje/zakazuje, pak se příslušná ustanovení stanov nepoužijí. Dále pro spolky platí zásada, že pokud určitou oblast neupravují stanovy, použijí se příslušná ustanovení zákona. Je proto dobré upravit/doplnit stanovy tak, aby byly v souladu se zákonem (na to je stanovená lhůta tři roky, pak může zasáhnout rejstříkový soud) a aby upravovaly všechny oblasti fungování tak, jak to organizaci vyhovuje. Inspirovat se můžete v našich vzorových stanovách pro nové spolky.
  3. Změňte název. Přechodná ustanovení NOZ také počítají s tím, že názvy již existujících subjektů nebudou v souladu s novou právní úpravou. Ta stanoví, že název spolku musí obsahovat slovo „spolek“ nebo „zapsaný spolek“ nebo alespoň zkratku „z.s.“. Pokud tomu tak není, mají spolky lhůtu do 31. 12. 2015, aby svůj název změnily. ALE! Přechodná ustanovení také umožňují ponechat si za určitých podmínek stávající název beze změny! Lze to v případě, „jsou-li pro to důležité důvody, zejména užívala-li právnická osoba svůj název dlouhodobě a je-li pro ni tak příznačný, že jeho zaměnitelnost nebo klamavost nelze rozumně předpokládat.“ Podrobnější výklad tohoto ustanovení přinese až praxe. Odborníci se zejména nemohou shodnout na tom, zda je nutné alespoň připojit zkratku „z.s.“, nebo zda obstojí i název, označení právní formy neobsahuje (občanská sdružení tuto povinnost neměla), ale skládá se ze slov jako „sdružení“ či „asociace“.
  4. Dejte si do pořádku zápis v rejstříku. Spolky jsou od ledna 2014 zapisovány do veřejného rejstříku stejně jako např. obchodní korporace. Ministerstvo vnitra ČR automaticky předalo spolkovou agendu rejstříkovým soudům, které na základě toho mohou vydávat výpisy z veřejného rejstříku. Ty osvědčují nejen existenci dané právnické osoby, ale také další údaje, které se do rejstříku zapisují (sídlo, statutární orgán). Je však potřeba tyto údaje do rejstříku doplnit, protože řadu z nich MV ČR nemělo. Zákon dává spolkům lhůtu do 31. 12. 2016, je však vhodné splnit tuto svoji povinnost co nejdříve v případě, pokud se v rejstříku objeví již neaktuální údaje! Druhé osoby se totiž mohou údajů ve veřejném rejstříku dovolávat, což by mohlo dané organizace způsobit nemalé komplikace. Údaje lze měnit a doplňovat prostřednictvím formulářů. Základní návod, jak na změnu a doplnění údajů, naleznete v našem průvodci.