Změny ve zdanění mezd od ledna 2018

Účetnictví a daně neziskového sektoru pro neúčetní, neekonomy rozšířené o změny roku 2016

Brožurka ke stažení v pdf

• 1. Povinnost vést účetnictví:
• 2. Předmět účetnictví
• 3. Volba typu účetnictví
• 4. Základní pojmy a principy účetnictví neziskových organizací
• 5. Období vedení účetnictví
• 6. Jednoduché účetnictví
• 7. Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví (podvojné) vyhláška § 42a
• 8. Podvojné účetnictví
• 9. Účtový rozvrh
• 10. Účetní závěrka
• 11. Povinnost zveřejnění účetní závěrky
• 12. Zjednodušený rozsah účetnictví
• 13. Účetní doklady a jejich význam
• 14. Vyhláška 504/2002 Sb
• 15. České účetní standardy
• 16. Dotace, granty a příspěvky poskytované nevýdělečným organizacím
• 17. Daňová soustava
• 18. Hlavní a vedlejší činnost
• 19. Daň z příjmů právnických osob
• 20. Účetnictví ve vztahu k daním
• 21. DPH v neziskových organizacích
• 22. Mzdy
• 23. Obecně prospěšná společnost a její specifika
• 24. Sankce za neplnění povinností:
• 25. Nejčastější chyby v účetnictví
• 26. Elektronicka evidence tržeb

Změny které do účetnictví přinesl NOZ a novela zákona o účetnictví:

Druhy nestátních neziskových organizací k 1. 1. 2014, pro přehlednost jsou uvedeny všechny:

1. Spolek – zákon č. 89.2012 Sb. občanský zákoník
2. Ústav – zákon 89.2012 Sb. občanský zákoník
3. Obecně prospěšná společnost – zákon 248.1995 Sb. o obecně prospěšných organizacích
4. Nadace – zákon č. 89.2012 Sb. občanský zákoník
5. Nadační fondy – zákon č. 89.2012 Sb. občanský zákoník
6. Zájmové sdružení právnických osob – zákon č. 40.1964 Sb. občanský zákoník
7. Politické strany a hnutí – zákon č. 424.1991 Sb. o sdružování v politických stranách
8. Registrované církve a náboženské společnosti – zákon č. 3.2002 Sb. o svobodě náboženského vyznání
9. Veřejná výzkumná instituce – zákon č. 341.2005 Sb. o veřejných výzkumných institucích
10. Školská právnická osoba – zákon č. 561.2004 Sb. školský zákon
11. Honební společenstvo – zákon č. 449.2001 Sb. o myslivosti
12. Odborová organizace – zákon č. 89.2012 Sb. občanský zákon

Právní formy:

• Korporace – patří sem spolky (§ 214 NOZ), dále i církve, politické strany, profesní komory, příspěvkové organizace.
• Fundace – ošetřují majetek, přerozdělují jej jiným. Nadace a nadační fondy (§ 306–401)
• Ústavy – ústav nemá členy, ale zaměstnance. Mohou provozovat podnikatelskou činnost, ale zisk musí být použit pro ústav.

Novela zákona o účetnictví:

• zavedení jednoduchého účetnictví a jeho nová úprava při splnění tří kritérii
• kategorizaci účetních jednotek – mikro, malé, střední a velké
• redukce údajů a informací v účetních závěrkách pro mikro a malé účetní jednotky
• povinnost zveřejňování závěrky i na spolky a ústavy
• změna pravidel pro podmínky ověření účetní závěrky auditorem

Změny v daních:

• Podávání daňového přiznání k DPH výhradně elektronicky
• Kontrolní hlášení

1. Povinnost vést účetnictví:

V §1 ZU se uvádí: „účetní jednotky uvedené v § 1 odst. 2 písm. b) jsou povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do dne svého zániku“

Účetní jednotkou je každá organizace – právnická osoba. Spolek je nezisková organizace a zároveň právnická osoba a z toho plyne, že má povinnost vést účetnictví. A to i tehdy, když neplyne povinnost podat daňové přiznání. Typ účetnictví si spolky mohou určit sami!

Zpět na obsah

2. Předmět účetnictví

Účtování o stavu a pohybu majetku a jiných aktiv, závazků včetně dluhů a jiných pasiv, dále o nákladech a výnosech a o výsledku hospodaření.

Smysl vedení účetnictví je evidentní. Účetní dokumentace je velmi důležitá z hlediska hospodaření, plánování i zdaňování právnických osob. Týká se to i spolků. Základ daně vychází z výsledku hospodaření účetní jednotky, bez řádného vedení účetnictví není možné stanovit správný základ daně, ani vykázat objektivně hospodaření neziskové organizace.

Zpět na obsah

3. Volba typu účetnictví

Jednoduché účetnictví:

Novelou zákona o účetnictví s účinností od 1. 1. 2016 došlo k řadě změn, mimo jiné tato novela vrací do legální praxe jednoduché účetnictví. Zároveň došlo ke kategorizaci účetních jednotek – mikro, malé, střední a velké. Rozhodnutí kam, který spolek (nezisková organizace) patří je v závislosti na splnění dvou ze tří kritérií:

• Mikro – do 9 mil. aktiv, 18 mil. roční čistý obrat, do 10 zaměstnanců.
• Malá – do 100 mil. Aktiv, do 200 mil. Roční čistý obrat, do 50 zaměstnanců.
• Střední – do 500 mil. Aktiv, do 1 miliardy roční čistý obrat, do 250 zaměstnanců.
• Velká – do 500 mil. Aktiv, do 1 miliardy roční čistý obrat, do 250 zaměstnanců.

Jednoduché účetnictví

mohu vést organizace, jen pokud jejich příjmy nepřekročí 3 000 000 Kč za poslední uzavřené období, nejsou plátci DPH a hodnota majetku nepřesahuje 3 000 000 Kč. 

Překročením stanovených limitů musí každá účetní jednotka přejít na podvojné účetnictví.

Podvojné účetnictví:

Účetní jednotka může od prvního dne svého vzniku vést účetnictví podvojné.

Zpět na obsah

4. Základní pojmy a principy účetnictví neziskových organizací

Účetní jednotka účtuje o skutečnostech, které jsou předmětem účetnictví do období, s nímž skutečnosti časově a věcně souvisejí. 

Za účetní období zákon označuje dvanáct po sobě jdoucích měsíců, není-li v zákoně dále stanoveno jinak. Je tedy logické, že účetní období se shoduje s kalendářním rokem. Mohou být výjimky, kdy účetní období tzv. hospodářský rok začíná jiným měsícem, než lednem a končí jiným měsícem než prosincem.

Jelikož spolky nejsou organizační složkou státu, územním samosprávním celkem, ani jednotkou vzniklou nebo zřízenou zvláštním zákonem, mohou uplatnit i hospodářský rok, což ovšem vyžaduje oznámení úmyslu změny účetního období příslušnému správci daně  z příjmů nejméně tři měsíce před plánovanou změnou účetního období, jinak zůstává účetní období nezměněno. Stejný postup se zvolí i při přechodu z hospodářského roku na rok kalendářní.

Jednotka si může zvolit dva způsoby vedení účetnictví:

a) organizace si povede účetnictví interním způsobem, tzn., že tímto úkonem pověří některého ze svých členů nebo zaměstnanců,

b) zákon o účetnictví v § 5 uvádí, že účetní jednotky, tedy i neziskové organizace, mohou pověřit vedením svého účetnictví i jinou právnickou, nebo fyzickou osobu,  zpravidla účetní firmu. Tím se však nezbavuje odpovědnosti za vedení účetnictví.

Oba způsoby mají své klady i zápory. Vedení účetnictví interním způsobem poskytuje vyšší operativnost, snadnější a rychlejší přístup k požadovaným informacím. Výhodou je i vyšší bezpečnost informací finančního charakteru vyplývajících z účetnictví. Méně výhodný je potom fakt, že na osoby vedoucí účetnictví se kladou vysoké nároky, které mnohdy znamenají také vyšší finanční náročnost (zahrnují školení zaměstnanců nebo členů apod.).

Je-li vedením účetnictví pověřena jiná fyzická osoba nebo organizace, a je-li na vysoké odborné úrovni, je zaručena vyšší jistota správnosti a kompletnosti vedení účetnictví. Mnohdy je zaručena i nižší finanční náročnost.

Negativní je skutečnost, že je přístup k ekonomickým informacím méně snadný, než při vedení účetnictví interním způsobem.

Zpět na obsah

5. Období vedení účetnictví

Neziskové organizace jsou samozřejmě povinny vést účetnictví ode dne svého vzniku až do svého zániku. Dalším pravidlem je povinnost vést pouze jedno účetnictví za účetní jednotku jako celek, v peněžních jednotkách české měny a v českém jazyce

Zpět na obsah

6. Jednoduché účetnictví

Jednoduché účetnictví § 13 b

Nezaměňovat s daňovou evidencí, ta je určena pouze pro podnikající fyzické osoby!

Jednoduché účetnictví upravuje nově vložený § 13 b a jeho vedení je jen pro určitý okruh organizací, tyto vyjmenovává  zákon – § 1f (např. spolky, církve, honební společenstva), musí splňovat stanovené podmínky:

• Nepřekračují obrat 3 000 000 Kč za účetní období
• Nejsou plátci DPH
• Hodnota majetku je nižší než 3 000 000 Kč

Musí být splněny VŠECHNY TŘI podmínky!

Pro jednoduché účetnictví jsou důležité účetní knihy:

• Peněžní deník
• Kniha závazků a pohledávek
• Pomocné knihy – jestliže je pro ně použití (o složkách majetku, pracovně právních vztahů atd.)

Peněžní deník obsahuje nejméně informace o příjmech a výdajích peněžních prostředků v hotovosti a jejich zůstatcích, příjmech a výdajích peněžních prostředků na účtech u finančních institucí a jejich zůstatcích. Informace se uvádějí v členění příjmů a výdajů, které je potřebné pro zjištění základu daně z příjmů. Peněžní deník dále obsahuje informace o průběžných položkách účtovaných na základě účetních dokladů, o převodech peněžních prostředků v hotovosti na účet a z účtu a mezi účty u finančních institucí.

Zápisy musí být prováděny srozumitelně, časově uspořádané a očíslované. Součet příjmů a výdajů musí být nejméně na konci měsíce a při uzavírání peněžního deníku.

V knize pohledávek a závazků jsou uvedeny informace o pohledávkách a závazcích z obchodních vztahů, pohledávkách z poskytnutých záloh a půjček, závazcích z přijatých záloh, půjček a úvěrů a ostatních pohledávkách a závazcích.

Informace o dlouhodobém nehmotném a hmotném majetku, finančním majetku, zásobách, oceňovacích rozdílech k nabytému majetku, dalších složkách majetku a závazcích z pracovněprávních vztahů se evidují v pomocných knihách.

Pro účetní jednotku je důležité, aby sledovala zvlášť příjmy a výdaje, které jsou a nejsou předmětem daně z příjmů, a plnění zdanitelná a osvobozená od daně z přidané hodnoty.

Účetní závěrku provádějí tyto účetní jednotky v souladu se zákonem o účetnictví a po jejím provedení sestavují přehled o majetku a závazcích a přehled o příjmech a výdajích, které jsou přílohou daňového přiznání k dani z příjmů právnických osob.

Zpět na obsah

7. Přechod z jednoduchého účetnictví na účetnictví (podvojné) vyhláška § 42a

1. Zjištění skutečného stavu veškerého majetku a závazků účetní jednotky k poslednímu dni účetního období, ve kterém bylo účtováno v jednoduchém účetnictví
2. Inventarizace majetku a závazků porovnáním zjištěného skutečného stavu se stavem evidovaným v pomocných knihách
3. Sestavení odpisového plánu pro účetní odpisy dlouhodobého nehmotného a hmotného majetku

Na základě zjištěných zůstatků v jednoduchém účetnictví vytvoříme počáteční rozvahu, na jejímž základě se otevřou jednotlivé účty.

Ukázka:

Počáteční rozvaha k 1. 1.

Může se stát, že pasiva budou vyšší než aktiva, což znamená, že závazky jsou vyšší než majetek, pak se z toho rozdílu stává položka neuhrazená ztráta a objeví se jako položka na účtu 932.

Příklad:

Spolek Brablenci po důkladné inventuře zjistili, že vlastní majetek v hodnotě 100 000 Kč, dále mají hotovost v pokladně 10 000 Kč, na bankovním účtu 120 000 Kč a pohledávky ve výši 80 000 Kč. Neuhrazené závazky ve výši 60 000 Kč a u dodavatelů závazky ve výši 20 000 Kč.

Součtem se dostaneme k výsledku 310 000 Kč aktiva a 180 000 Kč pasiva – rozdíl vytvoří vlastní jmění a vyrovná rozvahu.

Počáteční rozvaha k 1. 1. 2014

Zpět na obsah

8. Podvojné účetnictví

Podvojné účetnictví je upraveno předpisem: zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

V rámci účtování dochází k zápisům na dvě strany, odtud název podvojné. Na rozdíl od jednoduchého účetnictví se neúčtuje jen o příjmech a výdajích, ale také o výnosech a nákladech. Základní výkazy jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty.

Účetní knihy – deník, hlavní kniha

Všechny účetní jednotky, které vedou účetnictví, musí podle zákona o účetnictví vést účetní knihy:

• deník,
• hlavní knihu,

při vedení plného účetnictví také:

• knihu analytických účtů
• knihu podrozvahových účtů.

Deník a hlavní kniha jsou závazné pro všechny účetní jednotky, které vedou účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Deník obsahuje účetní zápisy uspořádané postupně – (časově), zapisují se tam postupně všechny účetní doklady za dané období. Je-li vedeno více deníků, jsou obvykle specializované podle oblastí, např. přijaté a vydané faktury apod. V deníku by měly být o každém zapsaném účetním dokladu uvedeny základní údaje – číslo účetního dokladu, krátký slovní popis, datum vystavení, účtovací předpis (čísla účtů stran má dáti a dal) a částka.

 V hlavní knize jsou účetní zápisy uspořádány systematicky (věcně). Hlavní kniha zahrnuje syntetické účty podle účtového rozvrhu. Syntetický účet obsahuje:

• zůstatky účtů ke dni, k němuž se otevírá hlavní kniha
• souhrnné obraty strany má dáti a dal účtů,
• zůstatky účtů ke dni, ke kterému se sestavuje účetní závěrka.

Účetní jednotky nesmějí zřizovat účty mimo účtový rozvrh a účetní knihy.

Analytické účty účetní jednotky vytvářejí pro zpřesnění syntetických účtů – analytické účty podrobněji zachycují účetní zápisy v hlavní knize a jsou členěny podle potřeb konkrétní  účetní jednotky. Typicky se používají pro odlišení měny, ve které se účtuje (CZK, EUR, USD…) nebo rozlišení dodavatelů či odběratelů. Součet všech analytických účtů k jednomu syntetickému účtu musí odpovídat hodnotě účtované na syntetickém účtu celkem.

V knihách podrozvahových účtů se sleduje např. majetek leasing nebo odepsané nedobytné pohledávky apod.

Otevírání a zavírání účetních knih je určeno zákonem o účetnictví a váže se na vybrané okamžiky v existenci firmy.

Otevírání účetních knih probíhá obvykle:

• ke dni vzniku povinnosti vést účetnictví
• k prvnímu dni účetního období

Uzavírání účetních knih probíhá nejčastěji:

• ke dni zániku povinnosti vést účetnictví
• k poslednímu dni účetního období

Zpět na obsah

9. Účtový rozvrh

Jedná se o soupis účtů, který by měl dle zákona obsahovat všechny účty, které se využívají k účtování a k sestavení účetní závěrky. Během roku je však možné ho doplnit a rozšířit. Jestliže se k novému hospodářskému roku neprovádějí žádné výrazné změny, které by měly na účtový rozvrh dopad, může se i v dalším roce použít ten a samý. Jestliže se něco mění, je potřeba sestavit na základě účtové osnovy rozvrh nový.

V účtovém rozvrhu je závazný pouze obsah jednotlivých účtových tříd a účtových skupin daný směrnou účtovou osnovou (příloha k vyhlášce č. 504/2002 Sb.). Účetní jednotka si ve svém účtovém rozvrhu může volit jednotlivé účty podle své potřeby, ale v rámci daného předpisu. Proto je třeba účtový rozvrh uvedený v tomto textu chápat pouze jako ukázku, která může některé účetní jednotce pomoci při rozhodování o uspořádání účtů v jím účetním systému

Účtová třída 0 směrné účtové osnovy zahrnuje dlouhodobý majetek. Doba použitelnosti tohoto majetku musí být delší než 1 rok a jeho hodnota v případě nehmotného dlouhodobého majetku musí být vyšší než 60 000 Kč. Patří sem výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva a další majetek splňující uvedené podmínky. U hmotného dlouhodobého majetku musí být jeho cena vyšší než 40 000 Kč a lze do něj zahrnout pozemky, stavby, byty, umělecká díla a sbírky, kulturní památky, další movité věci a jejich soubory.

Dlouhodobý finanční majetek je takový, který má dobu splatnosti delší než jeden rok. Jedná se o cenné papíry, podíly a půjčky. Bližší informace o jednotlivých položkách dlouhodobého majetku jsou vedeny v analytické evidenci. Ta obsahuje údaje o jeho pořízení, ocenění, odpisování a vyřazení. U finančního majetku jsou vedeny jeho jednotlivé složky a dlužníci.

Analytická evidence je důležitá pro stanovení částky daně z přidané hodnoty.

Účtová třída 1 je vyhrazena pro zásoby, za které je považován oběžný majetek. Tím je materiál, nedokončená výroba, polotovary, výrobky, zvířata a zboží. Údaje o jeho pořízení, ocenění a vyskladnění jsou opět vedeny v analytické evidenci.

Účtová třída 2 – Peníze, účty v bankách, krátkodobé bankovní úvěry a výpomoci tvoří krátkodobý finanční majetek

Účtová třída 3 – zúčtovací vztahy se zaměstnanci a finančními institucemi, zúčtovaní daní a dotací

Účtová třída 5 – je vymezena pro náklady a výdaje, zahrnuje další dělení, které rozlišuje typy nákladů pro lepší přehled o nákladech. Např.

501 – spotřeba materiálu

502 – spotřeba energie

504 – prodej zboží

512 – cestovní náklady

513 – náklady na reprezentaci

518 – služby

521 – mzdové náklady

Účtová třída 6 – pro výnosy a příjmy např.

602 – výnosy ze služeb

604 – výnosy z prodaného zboží

648 – ostatní výnosy

684 – členské příspěvky

691 – dotace

Účtová třída 9 – účetní případy o vlastním jmění, rezervách, fondech, výsledku hospodaření, dlouhodobých úvěrech a otvírání a zavírání účetních knih.

Příklady jednoduchých a běžných účetních pohybů:

Zpět na obsah

10. Účetní závěrka

Vyvrcholením účetních prací je sestavení účetní závěrky v návaznosti na § 18 a § 19 zákona o účetnictví. Účetní závěrka je nedílný celek.

§ 3 vyhlášky č. 504/2002 Sb. jsou stanoveny požadavky na účetní závěrku účetních jednotek účtujících podle této vyhlášky. Účetní závěrka musí zahrnovat rozvahu, výkaz zisku a ztráty a přílohu.

a) rozvaha (bilance), v rozvaze jsou uspořádány položky majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv. Uspořádání a označovaní položek rozvahy se stanoví v příloze č. 1 vyhlášky 504/2002 Sb.

b) výkaz zisku a ztráty, Ve výkazu zisku a ztráty jsou uspořádány položky nákladů, výnosů a výsledku hospodaření. Uspořádání a označování položek výkazu zisku a ztráty se stanoví v příloze č. 2 vyhlášky 504/2002 Sb.

c) příloha, která vysvětluje a doplňuje informace obsažené v rozvaze a výkazu zisku a ztráty.

Může zahrnovat také přehled o peněžních tocích nebo přehled o změnách vlastního kapitálu.

Zákon o účetnictví stanovuje náležitosti účetní závěrky nejen pro neziskové organizace jednoznačně:

a) obchodní firma nebo název účetní jednotky a sídlo,

b) identifikační číslo, pokud je má účetní jednotka přiděleno,

c) právní forma účetní jednotky,

d) předmět podnikání nebo jiné činnosti, případně účel, pro který byla zřízena,

e) rozvahový den (§ 19 odst. 1) nebo jiný okamžik, k němuž se účetní závěrka sestavuje (§ 19 odst. 3),

f) okamžik sestavení účetní závěrky,

a musí k ní být připojen podpisový záznam statutárního orgánu nebo podpisový záznam účetní jednotky; připojením uvedeného podpisového záznamu se považuje účetní závěrka za sestavenou.

Účetní jednotky, které nejsou povinny mít účetní závěrku ověřenou auditorem, mohou sestavit účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, jinak jsou povinny sestavit ji v plném rozsahu.

Účetní jednotky sestavují účetní závěrku k rozvahovému dni, kterým je den, kdy uzavírají účetní knihy.

Přehled o nákladech, výnosech a výsledku hospodaření je uveden ve výkazu zisku a ztráty.

Rozvaha udává přehled o majetku a závazcích a zahrnuje tyto položky: dlouhodobý nehmotný majetek, dlouhodobý hmotný majetek, dlouhodobý finanční majetek, oprávky, zásoby, pohledávky a závazky, krátkodobý finanční majetek, vlastní jmění, rezervy a ostatní aktiva a pasiva.

Neziskové organizace musí povinně odlišovat náklady a výnosy spojené s hlavní a vedlejší činností. Toto je prováděno pomocí analytické evidence a pro potřeby výpočtu daně z příjmů.

Dle zákona o dani z příjmů musí být účetnictví vedeno tak, aby byla účetní jednotka schopna nejpozději ke dni účetní závěrky vykázat příjmy podléhající a nepodléhající dani z příjmů.

Za hlavní činnost se považuje nevýdělečná činnost jako poslání NO.

Zpět na obsah

11. Povinnost zveřejnění účetní závěrky

Od 1. 1. 2014 nabyl platnosti zákon o veřejných rejstřících právnických osob. Rejstříkový zákon nařizuje ukládat do sbírky listin účetní závěrky osobám, kterým to přikazuje zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví.

§ 66c sbírka listin říká: „výroční zprávy, řádné i mimořádné a konsolidované účetní závěrky, nejsou-li součástí výroční zprávy, stanoví-li povinnost jejich uložení do sbírky listin zákon upravující účetnictví osob a vyžaduje-li jejich vyhotovení jiný zákon, návrh rozdělení zisku nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu, nejsou-li součástí účetní závěrky, a zprávu auditora o ověření účetní závěrky“

Zjednodušeně – pro všechny neziskové organizace vznikla povinnost zasílat výkazy do rejstříku, ve kterém byla organizace dle nového NOZ zapsána!

Listiny:

• Účetní závěrka – řádná, mimořádná, konsolidovaná – zahrnuje – rozvahu, výkaz zisků a ztrát, přílohu a nepovinný je výkaz cash-flow.
• Návrh na rozdělení zisku, nebo vypořádání ztráty a jejich konečnou podobu
• Zpráva o vztazích mezi spojenými osobami.

Možnost předání dokumentů do sbírky listin:

• Přes webový formulář. https://or.Justice.cz/ias/ui/podani
• Přes datovou schránku
• Poštou na CD nosiči – v tomto případě s průvodním dopisem podepsaným oprávněným zástupcem.

Od 1. 1. 2016 nemusí mikro a malé účetní jednotky zveřejňovat výkaz zisku a ztráty. Musí však uvést v příloze, že je společnost mikro nebo malá. Týká se to uzávěrek za rok 2016.

Zpět na obsah

12. Zjednodušený rozsah účetnictví

Jestliže se spolek rozhodne vést účetnictví, či mu vznikne povinnost vedení účetnictví má možnost volby, jaký rozsah pro účtování použije: zjednodušený či plný rozsah.

Okruh účetních jednotek pro vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu upravuje § 9 odst. 3 zákona o účetnictví.

Změny rozsahu vedení účetnictví je možné provést pouze k prvnímu dni účetního období.

Zjednodušeně: NO může sestavit účtový rozvrh pouze dle účtových skupin, nemusí se zabývat podrobnějším členěním, analytickými a podrozvahovými účty. Může spojit účtování v deníku s hlavní knihou, nemusí používat účtování o tvorbě rezerv, opravných položkách.

Musíme však odlišit zjednodušené vedení účetnictví od „účetní závěrky ve zjednodušeném rozsahu“. Tuto mohou sestavovat pouze jednotky, které nemají povinnost ověřovat závěrku auditorem.

Povinnost ověření závěrky auditorem vzniká když, NO splní dvě z podmínek, nebo to ukládá zvláštní předpis:

• Překročí obrat 80 mil. Kč
• Aktiva jsou vyšší než 40 mil. Kč
• Počet zaměstnanců 50 a více.

Povinný audit účetní závěrky se provádí poprvé za druhé účetní období, ve kterém byla překročena kritéria.

Pokud se tedy podmínky splní jen v jednom roce a v roce následujícím již ne, povinný audit se provádět nemusí, a to ani pro první období. Nezáleží na tom, jaká podmínka byla překročena – ke vzniku povinnosti auditu může být v každém roce překročeno jiná.

Nadace a nadační fondy – mají povinnost auditu pouze v případě, že nadační kapitál, nebo roční obrat překročí 5 mil. Kč.

Ústav – má povinnost auditu v případě, že jeho roční obrat překročí 10 mil. Kč.

OPS – má povinnost auditu, pokud jsou příjemci dotací ze státního rozpočtu, fondu a jejích výše přesáhne 1 000 000 Kč, nebo pokud čistý obrat překročil 10 mil. Kč.

V rámci novelizace došlo na nové vymezení aktiv (§ 1 d ZoU) a nový způsob účtování aktivace (§ 22 a 23 provád. vyhl.) – tyto změny zasáhnou do určování splněných podmínek pro povinné ověření závěrky auditorem.

Pro rok 2015 se posuzují aktiva brutto a čistý obrat včetně aktivace.

Pro rok 2016 se posuzuje aktiva netto a čistý obrat bez aktivace.

Zpět na obsah

13. Účetní doklady a jejich význam

Základem každého účetnictví jsou doklady, tyto jsou i základem průkaznosti účtovaných operací.

Doklady každá jednotka přijímá vyhotovené dodavatelem materiálu, zboží, služeb a vyhotovuje je každému odběrateli

Jak již bylo výše uvedeno, zákon stanovuje povinnost vést účetnictví úplně, průkazně a správně.

Což znamená, že jsou zaúčtovány všechny účetní případy týkající se účetního období, účetní jednotka má k doložení všechny prvotní doklady, na jejichž základě provádí účetní zápisy, inventarizuje majetek a závazky.

Doklady musí být uchovány způsobem zaručujícím trvalost účetních záznamů (čitelnost prvotních dokladů) Délku uschování dokladů stanovuje zákon o účetnictví, zákon o DPH, zákony týkající se pojistného na sociální a zdravotní pojištění

• Účetní doklady, účtové rozvrhy, odpisové plány 5 let
• Účetní závěrky a výroční zprávy 10 let
• Mzdové listy 30 let

Přijaté doklady

• Pokladní doklady – doklady, které obdrží zákazník při běžných drobných nákupech a službách. Také potvrzení o úhradě faktury v hotovosti.
• Faktury – úhradou převodem, či hotově. Jsou vystaveny dodavatelem za nakoupené služby, zboží, materiál.
• Smlouvy – např. nájemní smlouva s uvedeným splátkovým kalendářem
• Splátkový kalendář – zpravidla leasing, zálohy na energie

Vydané doklady

• Pokladní doklady – při uskutečněných prodejích a službách
• Faktury – nejčastěji u spolků se setkáváme s fakturací členství, služeb.
• Smlouvy – účtování dotace, daru, grantu na základě smlouvy, nebo poskytnutí např. pronájmu a určení splátek dle spl. kalendáře.
• Splátkový kalendář – příloha nájemní smlouvy např.

Vzory účetních dokladů

Každý účetní doklad musí obsahovat náležitosti ve smyslu § 11 ods. 5 ZUC. Účetní jednotky jsou povinny vystavovat účetní doklady bez zbytečných prodlev po uskutečnění hospodářské operace!

Náležitosti účetních dokladů:

Každý doklad musí obsahovat povinné náležitosti dané zákonem dle § 11 odst 1. ZUC

• Označení účetního dokladu (pokladní doklad, faktura … atd)
• Obsah účetního případu a jeho účastníky (odběratel – dodavatel)
• Peněžní částku (vyčíslení ceny za měrnou jednotku a množství)
• Datum vyhotovení dokladu
• Datum uskutečnění operace (pokud není shodné s vyhotovením dokladu)
• Podpisový záznam

Zpět na obsah

14. Vyhláška 504/2002 Sb

Od 1. ledna 2014 jsou účinné novely prováděcích vyhlášek k zákonu o účetnictví v souvislosti s rekodifikací soukromého práva – vyhlášky č. 500 až 504/2002, č. 383/2009 Sb. a č. 410/2009 Sb. (sdělení MFČR)

Vyhláška 504 se týká účetních jednotek, u kterých hlavním předmětem není podnikání, uvedených v § 1 odst. 2 písm.

Vyhláška stanoví pro vedení účetnictví v plném rozsahu a vedení účetnictví ve zjednodušeném rozsahu

a) rozsah a způsob sestavování účetní závěrky,

b) uspořádání, označování a obsahové vymezení položek majetku a jiných aktiv, závazků a jiných pasiv v účetní závěrce,

c) uspořádání, označování a obsahové vymezení nákladů a výnosů a výsledku hospodaření v účetní závěrce,

d) uspořádání a obsahové vymezení vysvětlujících a doplňujících informací v příloze účetní závěrky,

e) směrnou účtovou osnovu,

f) účetní metody,

g) metodu přechodu z jednoduchého účetnictví na účetnictví

Zpět na obsah

15. České účetní standardy

České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů (dále jen „České účetní standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání“)

Cílem tohoto standardu je obecně vymezit podle zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „zákon“) a vyhlášky č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, (dále jen „vyhláška“) účty, účtování na účtech a vnitroorganizační účetnictví za účelem docílení souladu při používání účetních metod účetními jednotkami.

Zpět na obsah

16. Dotace, granty a příspěvky poskytované nevýdělečným organizacím

Činnost neziskových organizací bývá podporována různými dárci, dotacemi a příspěvky, jelikož převážná část neziskových organizací nevykonává žádnou výdělečnou činnost.

Postupy účtování o dotacích, příspěvcích.

Přijetí provozní dotace účtuje spolek ve prospěch účtové skupiny 691 (provozní dotace) na straně DAL.

Přijetí dotace na pořízení dlouhodobého majetku účtuje spolek ve prospěch účtové skupiny 901 (vlastní jmění)

Při účtování dotací, příspěvků je nutno dodržovat tyto základní zásady:

Dotace se poskytují zejména na vlastní činnost účetní jednotky. O nároku se účtuje současně s úhradou, ke dni účetní závěrky se účtuje o předpisu vždy, je-li nárok právně doložen.

Nároky na dotace na pořízení dlouhodobého majetku se účtují na vrub účtu 347 či 348 a ve prospěch účtu 901 – vlastní jmění, nárok na dotaci na provozní činnost ve prospěch účtu 691 – provozní dotace

Na účtech 347 a 348 účetní jednotka vypořádává případnou povinnost vrátit část dotace (nepoužité nebo použité neoprávněně) a ostatní závazky finančního charakteru se státním rozpočtem a rozpočtem orgánů územních samostatných celků.

Příklad účtování dotací, příspěvků

a) Dotace ze státního rozpočtu na pořízení dlouhodobého majetku (DHM) pro vlastní činnost

b) Dotace z rozpočtu územních samosprávních celků na pořízení DHM pro vlastní činnost

c) Dotace z rozpočtu územních samosprávních celků na provoz:

Odpisování majetku pořízeného z dotace nebo příspěvku (viz Vyhláška č. 504/2002 Sb. § 38) Dlouhodobý nehmotný majetek a dlouhodobý hmotný majetek odpisovaný, se odpisují z ocenění stanoveného v § 25 zákona o účetnictví postupně v průběhu jeho používání. Průběh používání může být v metodě odpisování vyjádřen i jinak než ve vazbě na čas, například s ohledem na výkony nebo způsob používání. Při pořízení dlouhodobého nehmotného majetku, dlouhodobého hmotného majetku a technického zhodnocení, pokud jsou částečně nebo zcela pořízeny z přijaté dotace, se vlastní jmění zvýší (sk. 90) o částku ve výši přijaté dotace. V případě, že je takto pořízený majetek odpisován, postupuje se takto:

a) stanoví se částka, která zvýší výnosy, a to z výše odpisů v poměru přijaté dotace a pořizovací ceny. V případě, že je majetek pořízen zcela z přijaté dotace, je tato částka rovna výši odpisů,

b) sníží se výše vlastního jmění (MD sk. 90) o tuto částku a

c) současně se zvýší jiné ostatní výnosy (DAL sk. 64) o tuto částku.

Dotace se musí účtovat, tak aby byla odlišena v účetnictví

• Analytické členění
• Zakázkové členění
• Střediskové členění

Zpět na obsah

17. Daňová soustava

Přímé daně – daň z příjmů a daň z majetku Neziskových organizací se týká daň z příjmů právnických osob. První část zákona o daních z příjmů se týká výhradně fyzických osob, druhá část právnických osob a poslední část je společná pro oba typy poplatníků daně z příjmů.

Daň z majetku – silniční, daň z nemovitých věcí, daň z nabytí nemovitého majetku.

U silniční daně může mít veřejně prospěšný poplatník výjimku, pokud používá vozidlo k činnosti, která není předmětem daně z příjmů.

Nepřímé daně  –DPH, spotřební daň

Zpět na obsah

18. Hlavní a vedlejší činnost

Spolek může v rámci své hlavní činnosti vyvíjet i příležitostnou výdělečnou činnost, takovou činnost nelze ale zaměňovat s vedlejší hospodářskou činností dle § 217 odst. 2 NOZ.

Proto musí spolek (nezisková organizace) pečlivě členit svoje činnosti.

Hlavní činnost spolku sleduje uplatňování společného zájmu, ať soukromého nebo veřejného, k němuž byl spolek založen. Tato činnost vychází ze stanov spolku, kde je zakotven cíl, zájem, směr zakladatelů a členů spolku.

V rámci hlavní činnosti lze pořádat např. ples a vybírat vstupné i tehdy, jestliže výtěžek překročí náklady. Jedná se o nahodilé vybočení do výdělečné činnosti.

Z postavení spolku v občanském zákoníku a z roztřídění jeho hlavní a vedlejší činnosti vyplývá, že účelem hlavní činnosti není dosahování zisku.

Vedlejší činnost spolku by měla mít svůj účel v podpoře hlavní činnosti. Pokud bude spolek podnikat, musí splnit veškeré požadavky, které jsou kladeny na podnikatele.

Zpět na obsah

19. Daň z příjmů právnických osob

Předmětem daně jsou příjmy NO. Nově i příjmy z běžného účtu (do roku 2014 se nezdaňovali) a příjmy z nabytí bezúplatných příjmů § 19 b (dříve dary). K roku 2014 byla zrušená známa darovací daň a tyto příjmy byly zařazeny pod příjmy právnických osob.

Tyto příjmy je nutné rozdělit:

• příjmy nepodléhající dani z příjmů – např. dotace
• příjmy osvobozené od daně z příjmů – členské příspěvky, dary (za určitých podmínek)
• příjmy podléhající dani z příjmů – a tyto se ještě rozdělí na příjmy z hlavní a vedlejší činnosti.

Pro správný základ daně musí být i výdaje členěny k jednotlivým příjmům

Vycházíme ze zjednodušeného pravidla:

Dotace – není to příjem zdanitelný, spolek jej získal od obce, státu, EU k určitému cíli, k určité činnosti – veškeré výdaje pak nejsou daňově uznatelné. Příklad: Spolek získal dotaci 100 000 Kč na provoz … 100 000 Kč zaplatí za nájem prostor. 100 000 Kč nezdaní, ani neuplatní v nákladech.

Vzhledem k tomu, že se o nezdanitelných příjmech a nákladech účtuje, vyčleňují se až v kolonkách daňového přiznání.

Členský příspěvek – je od daně osvobozen, vkládají si členové sami příspěvky k naplnění svých plánů. Náklady spojené s těmito plány nejsou daňově uznatelné.

Základ daně z příjmů pak tvoří příjmy podléhající dani a tyto mohou ještě ovlivnit položky snižující základ daně. Toto ustanovení § 20 nemá významnější změny

• zůstává možnost snížení až o 30%, max. 1 mil. Kč, pokud snížení činí méně než 300 000 Kč, je možné odečíst celou částku, maximálně však do výše základu daně.
• Prostředky získané úsporou na dani musí organizace využít na krytí nákladů souvisejících s činností, ze které nejsou příjmy předmětem daně a to nejpozději v nejbližších po sobě jdoucích třech letech.
• Nově vznikla výjimka pro obecně prospěšné společnosti a ústavy, tyto musí úsporu na dani použít v následujícím zdaňovacím období ke krytí nákladů na vzdělávání, vědecké, výzkumné, vývojové nebo umělecké činnosti.
• Nevyužití úspory znamená její dodanění dle nového ustanovení § 23 odst. 3a bodu 9 ZDP.

Zvláštní ustanovení pro stanovení základu u veřejně prospěšných poplatníků je od 1. 1. 2014 upraveno v § 18a zákona o daních z příjmů, rozlišuje:

• Veřejně prospěšné poplatníky, jejichž činnost je veřejně prospěšná a větších rozměrů, někdy srovnatelná i s výdělečnou činností, tito se řadí do „širokého základu daně“, týká se to zejména ústav, obecně prospěšná společnost, vysoké školy.

V rámci širokého základu daně je možné uplatňovat náhrady pohonných hmot, daňovou ztrátu jako odčitatelnou položku daně. Zdanitelné příjmy jsou všechny příjmy, kromě investičních dotací.

• Veřejně prospěšné poplatníky, jejichž činnost je spíše nevýdělečná a použijí tzv. „úzký základ daně“. V tomto případě musí sledovat a rozlišovat hlavní a vedlejší činnost.

Daň z příjmů právnických osob je 19 % ze základu daně v celých tisících.

Zpět na obsah

20. Účetnictví ve vztahu k daním

V rámci uzávěrkových prací a přípravě daňového přiznání musí být sestaven výkaz zisku a ztráty – výsledovka – a jeho návaznost na formulář daňového přiznání.

Při výpočtu daně se vychází z účetnictví.

Je třeba zohlednit věcnou a časovou souvislost účtování nákladů a výnosů. Zohlednit nevýznamné a pravidelně se opakující platby ve vztahu k dani z příjmů. 

Použijí se k tomu účtu časového rozlišení.

Zpět na obsah

21. DPH v neziskových organizacích

Stát se plátcem DPH může i nezisková organizace. Neziskové subjekty poskytují v rámci své hlavní i vedlejší činnosti řadu různých činností, které vykonávají soustavně. Poskytují nejrůznější služby, uskutečňují také dodání zboží, převod nemovitostí a rovněž pronajímají hmotný majetek, a to soustavně a za účelem příjmů.

Obecně se neziskové subjekty, tj. právnické osoby, které nebyly založeny za účelem podnikání, pokud uskutečňují ekonomickou činnost, považují za osobu povinnou k dani.

Ekonomickou činností, která je uvedena ve vymezení osoby povinné k dani, se rozumí činnosti vymezené v ustanovení § 5 odst. 2 ZDPH.

Důležitým pojmem pro oblast neziskové sféry je pojem, který ZDPH používá, a to pojem doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně. Vymezení tohoto pojmu je důležité nejen u neplátců pro posouzení výše obratu pro registraci DPH z důvodu překročení limitu obratu, ale také u plátců, pro účely zajištění správného postupu při výpočtu krátícího koeficientu podle § 76 ZDPH. „Doplňková činnost uskutečňovaná příležitostně“ není totožná s „doplňkovou činností“. Za doplňkovou činnost uskutečňovanou příležitostně se považuje z pohledu DPH činnost, která je výjimečná, nahodilá, nepředvídatelná a zároveň není prováděna pravidelně, tzn. neexistuje ani předpoklad soustavnosti do budoucna.

Plátcem se osoba povinna k dani stává, splní-li zákonem stanovené podmínky, tyto vymezuje § 6 až 6f ZDPH.

1. plátce – přesáhne obrat 1 000 000 Kč za nejvýše 12 bezprostředně předcházejících po sobě jdoucích měsíců. Výjimku tvoří osoby, které uskutečňují pouze plnění osvobozená od daně, bez nároku na odpočet daně.,

2. identifikovaná osoba – do této kategorie patří osoby ve smyslu § 6h a § 6i ZDPH, které přijmou zdanitelné plnění s místem plnění v tuzemsku, od osob neusazených v tuzemsku. Jedná se o poskytnutí služby, dodání zboží s montáží

Zákon o DPH používá pro různé aktivity realizované podnikatelskými i neziskovými subjekty v rámci jejich ekonomické činnosti nebo mimo tuto činnost obecný pojem „plnění“. Veškerá plnění, která souvisejí s nejrůznějšími činnostmi osob povinných k dani, je možné pro účely DPH rozdělit na dvě základní kategorie:

1. Plnění, která jsou předmětem daně podle podmínek stanovených zákonem o DPH – předmětem daně mohou být pouze plnění, která mají charakter dodání zboží, převodu nemovitosti, nebo poskytování služeb dle § 13 a § 14 ZDPH. Musí však být splněny i další podmínky v § 2 odst. 1 ZDPH.

Plnění, která jsou předmětem daně lze rozdělit:

• Uskutečněná plnění – plnění, která plátce uskutečňuje ve prospěch jiných osob
• Přijatá plnění – plnění, která subjektu poskytují jiné osoby

Z vymezení předmětu daně obsaženého v § 2 odst. 1 písm. a) a b) vyplývá, že plnění je předmětem daně pouze za předpokladu, že jsou splněny zákonem stanovené podmínky:

Plnění jsou uskutečněna:

• za úplatu
• osobou povinnou k dani
• v rámci uskutečňování ekonomických činností
• s místem plnění v tuzemsku

Všechny čtyři uvedené podmínky musí být splněny současně. Pokud není splněna jedna z nich, nevzniká plátci povinnost uplatnit daň.

2. Plnění, která nejsou předmětem daně – u neziskových organizací přichází nejvíce v úvahu poskytnutí dárků, jehož pořizovací cena bez daně nepřesáhne 500 Kč, v rámci ekonomické činnosti. Ostatní případy vymezené v § 13 odst. 8 písm. a), b) a d) až e) ZDPH se u neziskových subjektů nevyskytují.

Předmětem daně nejsou finanční prostředky poskytované ze státního rozpočtu, rozpočtu územně samosprávných celků, státních fondů, grantů přidělených podle zvláštního zákona, z rozpočtu cizího státu, z grantů Evropského společenství nebo obdobných programů, které nemají charakter dotace k ceně podle § 4 odst. 1 písm. 1 ZDPH. Dotace a příspěvky, které nejsou předmětem daně, neuvádí subjekt v daňovém přiznání k DPH. U neplátce takto přijaté finanční prostředky nevstupují do obratu pro účely registrace k DPH.

3. Osvobozená plnění – jsou předmětem daně a dělí se na dvě zásadně odlišné skupiny a to na plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně a plnění osvobozená od daně bez nároku na odpočet daně. Podmínky pro uplatnění osvobození od daně jsou upraveny u plnění specifikovaných v § 51 a § 63 ZDPH. Neziskový subjekt uskutečňuje zpravidla plnění osvobozená bez nároku na odpočet daně, v menší míře plnění zdanitelná a výjimečně plnění osvobozená od daně s nárokem na odpočet daně.

Zdanitelné plnění – podle platné právní úpravy se uplatňuje základní sazba ve výši 21 % a snížená sazba ve výši 15 % a 10 %. Sazby daně jsou upraveny v § 47 ZDPH, § 48, § 48a.

Plátce je povinen přiznat daň na výstupu ke dni uskutečnění zdanitelného plnění nebo ke dni přijetí úplaty, a to k tomu dni, který nastane dříve.

Přenos daňové povinnosti se u neziskových objektů v praxi objeví v souvislosti s přijetím služeb podléhajícím přenosu daňové povinnosti. V takovém případě je plátce povinen podle § 92a odst. 2 ZDPH doplnit výši daně v evidenci pro daňové účely DPH.

Plátce má povinnost podávat přiznání k DPH ve stanovených zdaňovacích obdobích: čtvrtletní, měsíční. Přičemž platí od 1. 1. 2013, že každá registrovaná osoba se stává měsíčním plátcem. O změnu zdaňovacího období může plátce požádat správce daně. Nemůže tak učinit v roce registrace, ani v následujícím kalendářním roce. Tuto změnu musí plátce oznámit do konce ledna následujícího roku a nesmí překročit obrat 10 mil za předcházející kalendářní rok.

Forma podání přiznání DPH – s účinností od 1. 1. 2014 je možné podat pouze elektronickou formou.

Od 1. 1. 2016 je ve vztahu k DPH zavedeno Kontrolní hlášení, ve kterém vykazuje poplatník všechny své příjmy i výdaje v rozlišení do 10 000 Kč a nad 10 000 Kč. V druhé kategorii eviduje a vykazuje přijaté i vydané platby dle jednotlivých dodavatelů a odběratelů.

Kontrolní hlášení podávají měsíčně všechny právnické osoby, bez ohledu, zda jsou měsíční, nebo čtvrtletní plátci DPH.

Zpět na obsah

22. Mzdy

Nezisková organizace, která se rozhodne ke své činnosti zaměstnávat zaměstnance, se stává zaměstnavatelem a podléhá řadě zákonů a povinností. Pracovně právní vztahy mohou vzniknout pouze se souhlasem fyzické osoby a zaměstnavatele.

Zaměstnání z právního hlediska vzniká uzavřením:

• pracovního poměru
• dohodou o provedení práce
• dohodou o pracovní činnosti

Pracovní poměr vzniká uzavřením pracovní smlouvy, musí být uzavřená písemně a musí obsahovat tři základní náležitosti – druh práce, místo výkonu práce a den nástupu. Pracovní smlouva může obsahovat další typy ujednání – zkušební doba, pracovní poměr na dobu určitou, nebo kratší pracovní úvazek. Zkušební doba může být maximálně tříměsíční a nelze jí dodatečně prodlužovat, musí být sjednána písemně a nelze sjednat, pokud již pracovní poměr vznikl! Ve zkušební době mohou obě strany ukončit pracovní poměr bez udání důvodů. Mzda za odvedenou práci se uvádí v pracovní smlouvě, nebo zvláštním platovým výměrem.

Je nutné rozlišovat minimální mzdu a zaručenou mzdu. V posledních letech často kontrolovaný problém inspektorátem práce. Na stránkách MPSV lze najít tabulky k upřesnění zaručených mezd.

Minimální mzda pro rok 2016 je 9 900 Kč

Odvody za zaměstnance i zaměstnavatel 34 %

Základní výpočet mzdy – vycházíme z minimální mzdy, se základní slevou na poplatníka.

Po uzavření pracovní smlouvy je povinnost nahlásit zaměstnance k patřičným úřadům: Správa sociálního zabezpečení, zdravotní pojišťovna – dle zaměstnance.

Pokud je to první zaměstnanec je třeba přihlásit organizaci jako plátce daně zálohové, případně srážkové, u správy sociálního zabezpečení a zdravotní pojišťovny jako zaměstnavatele. Zdravotní pojišťovna v tomto případě nevychází z trvalého pobytu zaměstnance, ale ze sídla zaměstnavatele.

Dále je nutné nahlásit organizaci u pojišťovny např. Kooperativa k pojistnému za zaměstnance. Hradit povinné pojistné musíme i z dohod o provedení práce.

Dohoda o provedení práce musí být uzavřená písemně, jinak je neplatná. Může být uzavřená maximálně na 1 rok. Dále může být obnovena. Práce vykonávané na dohodu o provedení práce nesmí překročit 300 hodin ročně u jednoho zaměstnavatele. Při překročení příjmu nad 10 000 Kč měsíčně podléhá mzda odvodům sociálního a zdravotního pojištění – výpočet jako u běžné mzdy.

Daň z dohod o provedení práce – 15 %. Může být uplatněna sleva na dani.

Dohoda o pracovní činnosti je omezena na maximum odpovídající polovině stanovené týdenní pracovní doby. Lze ji uzavřít na dobu určitou i neurčitou. Tento pracovní vztah lze ukončit výpovědí bez udání důvodu a bez nároku na odstupné. Za zaměstnance se odvádí sociální a zdravotní pojištění.

Zaměstnání malého rozsahu – zaměstnání malého rozsahu je svým charakterem zaměstnáním doplňkovým, ze kterého zaměstnanci neplyne plnohodnotné zajištění, na které mají nárok zaměstnanci účastnící se nemocenského pojištění v plném rozsahu. To znamená, že ze zaměstnání malého rozsahu:

• neplyne ochranná lhůta a
• nevzniká nárok na ošetřovné ani nárok na vyrovnávací příspěvek v těhotenství a mateřství, jde-li o zaměstnankyni.

U zaměstnání malého rozsahu došlo ke změně v tom smyslu, že dříve byl zaměstnanec při výkonu zaměstnání malého rozsahu nemocensky pojištěn jen v těch měsících, v nichž dosáhl příjmu alespoň 2 000 Kč. S účinností od 1. 1. 2012 došlo ke zvýšení této rozhodné částky na 2 500 Kč, což platí i v roce 2016.

Za zaměstnání malého rozsahu může být též považováno zaměstnání, které netrvalo a ani nemělo trvat déle než 14 kalendářních dnů.

Ke mzdám se často vztahuje cestovné. Cestovné, stravné patří pouze k pracovním poměrům, či jiným vazbám smluvním (zaměstnání malého rozsahu, příkazní smlouva). Nelze vyplácet cestovné „členovi“ spolku. Cestovné je stanoveno vyhláškou ministerstva financí pro každý rok.

Tuzemské stravné pro rok 2016 – podle zákoníku práce 262/2006 Sb., přísluší zaměstnanci za každý den pracovní cesty stravné nejméně ve výši: 70 Kč, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 106 Kč, trvá-li pracovní cesta 12 hodin až 18 hodin, 166 Kč, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Pokud vám jako zaměstnanci bude – během pracovní cesty – poskytnuto bezplatné jídlo, přísluší vám stravné snížené za každé bezplatné jídlo o hodnotu: 70 % stravného, trvá-li pracovní cesta 5 až 12 hodin, 35 % stravného, trvá-li pracovní cesta 12 až 18 hodin, 25 % stravného, trvá-li pracovní cesta déle než 18 hodin.

Na stravné nemá zaměstnanec nárok, pokud mu během pracovní cesty, která trvá: 5 až 12 hodin, byla poskytnuta 2 bezplatná jídla, 12 až 18 hodin, byla poskytnuta 3 bezplatná jídla.

Průměrná cena pohonných hmot pro rok 2016 – zákoník práce také nově stanovil průměrnou cenu za jeden litr pohonné hmoty, a to na: 29,70 Kč u benzinu automobilového 95 oktanů, 33 Kč u benzinu automobilového 98 oktanů, 29,50 Kč u motorové nafty.

Náhrada za používání silničních motorových vozidel – jestliže na pracovní cestu jede zaměstnanec  svým soukromým vozidlem, náleží mu základní náhrada a náhrada výdajů za spotřebované pohonné hmoty. Pozor však – náhradu za použití automobilu si nemůže nárokovat, pokud jej použijete bez souhlasu zaměstnavatele.

Zákoník práce nově určuje základní náhrady za 1 km jízdy na výši: 3,80 Kč.

Zpět na obsah

23. Obecně prospěšná společnost a její specifika

OPS – účetnictví a výkaznictví

Zákon č. 89/2012 Sb. občanský zákoník v přechodných ustanoveních § 3050 prodlužuje fungování stávajících obecně prospěšných společností podle původních předpisů, není však umožněno zakládání nových. OPS se mohou měnit na ústavy, nadace nebo nadační fondy, již v souladu s novými právními postupy.

OPS, které nezmění právní formu, budou řídit svojí činnost podle zákona o č. 248/1995 Sb. o obecně prospěšných společnostech, ve znění pozdějších předpisů. Uvedou však svoje dokumenty do souladu s obecnou úpravou občanského zákoníku a to v následujícím tříletém období.

Obecně prospěšná společnost je právnickou osobou, je založena za účelem poskytování obecně prospěšných služeb. Z toho platí pravidlo, že její výsledek hospodaření nesmí být použit ve prospěch zakladatelů, ani zaměstnanců, ale MUSÍ být použit na poskytování služeb, pro které byla společnost zřízena.

Společnost může mít kromě hlavní činnosti i doplňkovou nebo hospodářskou činnost za splnění platných právních podmínek. A za předpokladu, že doplňkovou činností bude dosaženo účinnějšího využití prostředků obecně prospěšné společnosti a zároveň tím nebude ohrožena kvalita, rozsah a dostupnost obecně prospěšných služeb. NESMÍ se účastnit na podnikání jiných osob.

Obecně prospěšná společnost odděleně sleduje náklady vynaložené k dosažení obecně prospěšného cíle, náklady na doplňkovou činnost, činnost hospodářskou, náklady na správu a náklady (i výnosy) nepatřící do žádné z uvedených skupin. Výsledky vykazuje za hlavní a doplňkovou činnost odděleně a souhrnně za účetní jednotku jako celek.

Obecně prospěšná společnost vede účetnictví a sestavuje dle zákona o účetnictví, v rozsahu dle zvláštního zákona o obecně prospěšných společnostech výroční zprávu, kterou ukládá do sbírky listin nejpozději do 6 měsíců od ukončeného účetního období a do 30 dnů od schválení správní radou.

Řádnou i mimořádnou závěrku musí mít ověřenou auditorem, za předpokladu, že:

a) jsou příjemci dotací nebo jiných příjmů ze státního rozpočtu, z rozpočtu obce, případně z rozpočtu jiného územního orgánu nebo od státního fondu, jejichž celkový objem přesáhne v účetním období, za nějž je účetní závěrka sestavována, jeden milion Kč, nebo

b) ve výši čistého obratu překročily deset milionů Kč.

Účetní období je 12 po sobě jdoucích měsíců – shoduje se buď s kalendářním rokem, nebo je hospodářský rok (tento se kryje převážně s aktivním obdobím jednotky a musí schválit příslušný správce daně, případně i ministerstvo financí)

Účetní jednotky jsou povinny dodržovat při vedení účetnictví zejména směrné účetní osnovy, uspořádání a označování položek účetní závěrky. OPS mohou vést účetnictví ve zjednodušeném rozsahu.

Zjednodušený rozsah určuje § 13 ZU – účetní jednotky sestavují rozvrh členěný jen na účtové skupiny, mohou účtování v deníku spojit s účtováním v hlavní knize, nemusí účtovat o časovém rozlišení, opravných položkách, rezervách. Účtují o odpisech!

Pokud OPS vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, sestavuje i účetní závěrku ve zjednodušeném rozsahu, což znamená, že Rozvaha i Výkaz zisku a ztráty zahrnují pouze položky označené velkými písmeny latinské abecedy a římskými číslicemi.

V účetní závěrce OPS se mohou vyskytnout položky, které jsou specifické.

Aktiva:

• Drobný dlouhodobý nehmotný majetek s oceněním od 7 tisíc do 60 tisíc a s použitelností delší 1 rok, pořízený do 31. 12. 2002
• Drobný dlouhodobý hmotný majetek, zahrnuje samostatné movité věci a soubory s oceněním v rozmezí 3 tisíc až 40 tisíc, s dobou použitelnosti delší než 1 rok a pořízení do 31. 12–2002
• Půjčky organizačním složkám – obsahuje půjčky s dobou splatností delší 1 rok, které OPS poskytla vlastním organizačním složkám, které jsou účetními jednotkami
• Kurzové rozdíly aktivní, nerealizované kurzové ztráty, vztahující se k dlouhodobému finančnímu majetku a k pohledávkám, závazkům

Pasiva:

• Vlastní jmění – jedná se o hodnotu vlastních zdrojů OPS. Zákon neukládá zakladatelům povinnost majetkového vkladu. V tomto případě se v položce vykazují – dobrovolné majetkové vklady zakladatelů, dotace přijaté jako zdroj pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku, hodnota bezúplatně nabytého neodpisovaného majetku určeného na činnost OPS, hodnota nově zjištěného dlouhodobého majetku (inventarizační přebytek – neevidováno v účetnictví), zdroje převedené z fondů.
• Fondy – položka zahrnuje vlastní účelově určené zdroje vytvořené – ze zisku po zdanění z minulých období, bezúplatně přijaté převodem aktiv jiných osob, část výtěžku veřejných sbírek určených na předem stanovený účel, hodnota bezúplatně nabytých zásob, zdroje převedené do fondu na základě ustanovení § 17 ZOPS.
• Závazky ve vztahu k státnímu rozpočtu.
• Závazky ze vztahu k rozpočtu orgánů územních samosprávných celků – obsahují závazky z titulu nevyčerpaných nebo neoprávněně použitých dotací.
• Kurzové rozdíly pasivní – jsou nerealizované kurzové zisky, vztahující se k dlouhodobému finančnímu majetku a k pohledávkám a závazkům.

Specifické položky výkazu zisku a ztráty:

Náklady:

• Dary – zůstatková cena darovaného odpisovaného majetku, pořizovací cenu darovaných zásob a finanční dary poskytnuté z vlastních zdrojů OPS.
• Tvorba rezerv
• Tvorba opravných položek – obsahují náklady na tvorbu rezerv či opravných položek tvořených podle ZoR, které souvisejí s tou činností OPS, která podléhá dani z příjmů.
• Poskytnuté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami, jsou to finanční příspěvky poskytnuté v souvislosti s hlavní činností vlastním organizačním složkám, které jsou účetními jednotkami
• Poskytnuté členské příspěvky – které PS zaplatila právnickým osobám z titulu svého nepovinného členství v těchto osobách

Výnosy:

• Kurzové zisky – realizované kurzové zisky na účtech pohledávek a závazků a uzávěrkové kurzové zisky na finančních účtech
• Zúčtování fondů – zahrnuje výnosy, které byly zúčtovány při použití fondů s účelovým určením, a to do výše odpovídajících nákladů
• Zúčtování rezerv
• Zúčtování opravných položek – obsahují výnosy z rozpuštění nebo zrušení rezerv či opravných položek tvořených podle ZoR, které souvisejí s tou činností OPS, která podléhá dani z příjmů
• Přijaté příspěvky zúčtované mezi organizačními složkami – jsou finanční příspěvky na provoz přijaté v souvislosti s hlavní činností od vlastních organizačních složek, které jsou účetními jednotkami.
• Přijaté příspěvky – dary – jde o dary přijaté na provozní činnost OPS, položka zahrnuje i tu část výtěžku veřejné sbírky, která společnosti uhradí výdaje spojené s uspořádáním příslušné veřejné sbírky.

Příloha účetní závěrky – obsahem přílohy jsou vysvětlující a doplňující informace k účetním výkazům. Uspořádání přílohy a obsahové vymezení je obsahem § 29 a 30 vyhlášky č. 504/2002 Sb.

Směrná účetní osnova – je závazným předpisem dle vyhlášky č. 504/2002 Sb. Je obsahem přílohy k této vyhlášce a je uspořádaná tak, že je závazně stanovena náplň jednotlivých účtových tříd a účtových skupin. Každá účetní jednotka má podle ZU povinnost sestavit účtový rozvrh, jako seznam účtů, který vychází z této směrné účtové osnovy. Ve svém účtovém rozvrhu uvede ty účty, které bude používat. Pokud OPS vede účetnictví ve zjednodušeném rozsahu, může uvést pouze účtové skupiny. Pokud OPS vede účetnictví v plném rozsahu, může zavést i analytické členění účtů.

• Majetek podle jednotlivých druhů
• Pohledávky podle jednotlivých dlužníků
• Závazky podle jednotlivých věřitelů
• Náklady a výnosy podle jednotlivých činností
• Náklady a výnosy podle vnitroorganizačního řízení atd…

Účtový rozvrh je součástí vnitroorganizačních směrnic každé účetní jednotky.

Účetní knihy

Peněžní částky v knihách analytických účtů musí odpovídat příslušným souhrnným peněžním částkám obratů nebo zůstatků syntetických účtů, k nimž se tyto účty vedou.

V knihách analytických účtů se užije vyjádření v peněžních jednotkách; nelze použít jen měrných jednotek a vyjádření množství.

Závěr:

Ministerstvo financí vydalo v souladu s § 36 odst. 1 zákona o účetnictví České účetní standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 504/2002 Sb. a u kterých není hlavním předmětem činnosti podnikání. Standardy jsou označeny čísly 401–413.

Zpět na obsah

24. Sankce za neplnění povinností:

• Pokuta za opožděné tvrzení daně – minimálně 500 Kč
• Nepodané kontrolní hlášení – 1000 Kč (až do výše 50 000 Kč) od 1. 1. 2016
• Pokuta za podání DP neuznanou formou – 2000 Kč Od 1. 1. 2015
• Nevedení jednoduchého účetnictví – 100 000 Kč
• Nevedení podvojného účetnictví – 3 % aktiv nebo 6 % aktiv
• Neuchování účetních záznamů – 50 000 Kč

Zpět na obsah

25. Nejčastější chyby v účetnictví

Nejčastěji se chybou je nerozlišování hlavní a vedlejší činnosti neziskové organizace.

Již v účetnictví je třeba podchytit a rozlišit příjmy a výdaje těchto činností, nejlépe analytickým členěním účtů, nebo formou středisek – středisko hlavní, středisko vedlejší činnosti.

Ocenění majetku, zejména při pořízení dlouhodobého majetku nákupem je důležité správné ocenění pořizovaného majetku v účetnictví. Obdobně to lze tvrdit také v případě bezúplatně nabytého majetku např. formou darování. Dochází k chybám typu:

Organizace nesprávně zahrne do ocenění pořizovaného majetku například:

• poplatky bance za konverzi cizí měny a kursové ztráty z přepočtu cizí měny (jedná se o náklady související s hospodařením s finančním majetkem), v případech pořízení majetku od dodavatele ze zahraničí, faktura dodavatele zní a je hrazena v cizí měně,
• úroky z prodlení za pozdní úhradu faktury dodavatele pořizovaného majetku,
• náklady na opravy majetku například v případech, kdy u v minulosti pořízeného majetku se provádí jeho technické zhodnocení a současně oprava technicky zhodnocovaného majetku

Naopak opomene zahrnout do ocenění pořizovaného majetku například:

• výdaje na pořízení projektové dokumentace stavby,
• správní poplatky a jiné poplatky související s pořízením dlouhodobého majetku (např. licenční poplatky, poplatky za homologaci telekomunikačních zařízení, poplatky za stavební řízení, poplatky za zábor veřejného prostranství při uskladnění stavebních materiálů aj.,
• výdaje na dopravu do místa používání majetku

Odpisy při dotacích na pořízení (nebo zhodnocení) dlouhodobého majetku

• jednotka nezohlední část odpisů z majetku pořízeného dotací z vlastního jmění do výnosů

Neprovádí se inventarizace majetku, závazků a pohledávek

• inventarizace se provádí minimálně 1× ročně. Skutečné stavy se zjišťují fyzickou inventurou.

Jednotka nesestavuje interní předpisy

K čemu slouží vnitřní předpis?

Jednak je to povinnost, která je uložena příslušnými zákony a to přímo či nepřímo, jednak jde často i o ochranu účetní jednotky, která prokazuje, že úkony byly konány v souladu s platným zákonem. Jedním z velmi důležitých předpisů je Podpisový vzor. Tento často opomíjený, neaktualizovaný a nenápadný předpis může sehrát velkou roli.

Legislativa:

Vedení účetnictví neziskových organizací se řídí následujícími zákony a právními předpisy:

• zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláškou č. 504/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o

   

  účetnictví, ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, u kterých hlavním

  předmětem činnosti není podnikání, pokud účtují v soustavě podvojného účetnictví, ve znění pozdějších předpisů,

• vyhláškou č. 410/2009 Sb., pro účetní jednotky, které jsou územními samosprávnými celky, příspěvkovými organizacemi, státními fondy a organizačními složkami státu, ve znění pozdějších předpisů,
• vyhláškou č. 507/2002 Sb., kterou se provádějí některá ustanovení zákona o účetnictví, pro účetní jednotky účtující v soustavě jednoduchého účetnictví,
• Českými účetními standardy pro účetní jednotky, u kterých hlavním předmětem

   

  činnosti není podnikání č. 401 až 414 a Českými účetními standardy pro územně

  samosprávné celky, příspěvkové organizace, státní fondy a organizační složky státu č. 701 až 704.

Doporučená literatura:

• Neziskové organizace – Ing. Růžena Merlíčková Růžičková
• Nové spolkové právo v otázkách a odpovědích – Kateřina Ronovská, Vlastimil Vitoul, Jana Bilková a kol.
• Účetnictví nevýdělečných organizací – Sagit
• Průvodce DPH u neziskových organizací – Ing. Dagmar Fitříková, Ing. Lydie Musilová
• Účetníctví nestátních neziskových organizací – Jan Stejskal
• Účetnictví, daně a financování pro nestátní neziskové organizace – Anna Pelikánová

Použité zdroje:

• Zákon č. 563/1991 Sb. o účetnictví a vyhlášky č. 504/2002 Sb.,
• České účetní standardy pro neziskové organizace
• Internetové zdroje: portál veřejné správy

Přílohy

Rozvaha (5 str.)

Výkaz zisku a ztráty (4 str.)

Zpět na obsah

26. Elektronicka evidence tržeb

(dále jen EET) platí pro všechny fyzické osoby a právnické osoby s podnikatelskou činností. Bez ohledu na „velikost“ podnikatelské osoby se týká EET všech hotovostních plateb, platebních karet, šeků a také např. stravenek.

EET zahajuje 1. 12. 2016 a bude se skládat ze 4 fází:

1 fáze - od 1. 12. 2016 ubytovací a stravovací služby

2 fáze - od 1. 3. 2017 maloobchod, velkoobchod

3 fáze - od 1. 3. 2018 ostatní činnosti vyjma těch ve

4. fázi - svobodná povolání, doprava, zemědělství 4 fáze - od 1. 6. 2018 - vybraná řemesla a výrobní činnosti

U činnosti neziskových organizací je nutné vždy zjistit, zda se jedná o podnikatelskou nebo nepodnikatelskou činnost. Podnikatelská činnost plní znaky soustavnosti a za účelem dosažení zisku.

Z hlavní činnosti neziskové organizace se nebudou nikdy tržby evidovat. Bez ohledu na to, zda jsou příjmy z hlavní činnosti předmětem daně, nebo nejsou.

Z evidenční povinnosti jsou dále vyloučeny i tržby z drobné vedlejší podnikatelské činnosti. Je nutné vždy posuzovat, zda jde o drobnou podnikatelskou činnost! Není nikde přesně definována, resp. jedná se o neurčitý právní pojem.

V rámci zajištění jednotné aplikace, bude správce daně při posuzování drobné vedlejší podnikatelské činnosti u veřejně prospěšných poplatníků postupovat následovně:

Příjmy z drobné vedlejší činnosti nepřesáhnou 175 000 Kč, nebo budou tyto příjmy činit méně, než 5 % z celkových příjmů/ výnosů za sledované období - předchozího roku.

Nově registrovaný poplatník, který nemá příjmy k posouzení z předchozího roku, může provést kvalifikovaný odhad.

Splnění podmínek pro vyloučení z EET musí být schopna organizace doložit na vyžádání správci daně.

Je možné si vyžádat závazné posouzení od finančního úřadu, zda příjmy spadají pod evidované, nebo neevidované tržby. Zpracování tohoto dokumentu je zpoplatněno 1000 Kč. Příspěvkových organizací se EET netýká.

Zpracování: Dagmar Štěpánová

Své individuální dotazy můžete směřovat na emailovou adresu ucetni@annojmk.cz